Český svaz Juda

Rozhovor s Radkem Heclem o trénování a žití v Japonsku

3.12.2017 6:33
Aktualizováno - 3.12.2017 19:49
Články

Do Japonska se vydal na zkušenou. Teď už je judista Hecl občanem Tokia osm let Svůj první turnaj světového okruhu v letošní sezoně absolvoval v Tokiu Radek Hecl. Český judista žije a trénuje už osm let právě v japonské metropoli. „Byl jsem na výšce a tehdy byla taková móda vycestovat někam aspoň na rok, všichni moji kamarádi jezdili do Ameriky, ale já, protože mám rád judo, jsem samozřejmě zvolil Japonsko,“ vzpomínal dvaatřicetiletý judista.

Sám jste ale plánoval také jednoroční pobyt, co vás přimělo se zde usadit?
Události se seběhly trochu jinak, hned ten první rok se mi tu povedlo založit rodinu, takže jsem si musel vybrat, kde budu žít. A tak jsem si sbalil batoh a jsem tady.
Co vás na životě v japonském velkoměstě překvapilo?
Překvapilo mě tady hodně věcí, hlavně ta organizovanost. Každý je tu srovnaný do latě, maká a drží krok. A s čím jsem se musel srovnávat, to je docházka, ta se tady bere velice seriózně.
Jaké tu máte podmínky pro vrcholovou sportovní přípravu?
Teď mám hodně dobré podmínky, protože jsem v zaměstnání jako poloprofesionální sportovec a můžu chodit na tréninky dvakrát denně. Akorát je nevýhoda, že tu nemám českého trenéra, takže si všechno kolem přípravy musím řešit víceméně sám.
Nakolik jste si osvojil japonský jazyk a písmo?
Japonsky mluvím, ale co mi dělá problémy, to je čtení, psaní a nějaké specializované mluvení, jako je třeba jednání v bance. Japonština má tři abecedy, jmenují se hiragana, katakana a kandži. Hiragana jsou částice, spojky a podobné slovní druhy, katakana se používá pro přejatá slova, třeba z angličtiny, a kandži, to jsou ty nádherné znaky, které mají různou výslovnost a každé má nějaký význam. Je hrozně těžké se to naučit, je potřeba se biflovat, biflovat a biflovat!

Poslední přidané články