KYU CUP 2023 - recenze trenérky Katariny Hronové

Mnoho se již napsalo o nedělním turnaji a společenské akci s názvem KYU CUP 2023, která proběhla v UNYP Aréně v Praze. Turnaj, kde nebylo cílem porazit soupeře, ale ukázat to nejlepší, co se děti z juda naučily, sbírá ohlasy nejen u nás. K akci, které se zúčastnilo přes 1 000 dětí, chodí gratulace i ze samotného Španělska. Právě zde se každoročně pořádá Miguelito Trophy, která přivítá až 3 500 dětí. Její strůjce - místopředseda Galicijského svazu juda, sensei a metodik Eduardo Galán Palla byl hostem i pražského KYU Cupu, následně proškolil trenéry v Praze i Brně. Recenze obletěly i sociální sítě i u nás. Jednu takovou zaslala Českému svazu juda a pořadateli - Judo Academy trenérka TJ Kralupy nad Vltavou Katarina Hronová. Přečíst si ji můžete níže.

,,Ráda bych napsala svůj názor akci: KYU CUP 2023. Osobně si myslím, že k cíli (a tím je doufám pro všechny, aby judo bavilo a milovalo ho co nejvíc lidí) vede více cest, které se v tom cíli spojí. To, co předvedl Jirka se svým týmem, je jedna z těch cest. Ono judo už by nemělo být jen pro ty závodníky a borce, kteří přijdou a vybouchají vše. Pokud ho chceme dostat co nejvíce lidem pod kůži, měla by se podporovat i tato cesta. Nebudu se rozepisovat o organizaci, to by bylo na dlouho, jen stručně, jak říkají prvňáčci: jedna hvězda podtržená dvakrát. Chci ale psát o tom, že takový formát poskytne možnosti nejenom malým dětem, které ještě nezávodí, ale i těm, které judo milují, ale nejsou na praní. Toto je cesta, jak je u juda udržet.

Já doufám, že Jirka vydrží, vždyť právě z těchto dětí by mohli vzejít závodníci v katách. Ale i ti ostatní by se mohli scházet na soutěžích s předváděním pásků. Prostě jen tak, jako si volejbalisté zahrají v Dřevěnicích, tak i judisté by se mohli takto scházet, až do pokročilého věku (časem, to už asi neuvidím, ale je to můj sen). A prostě neprat se, jen si zacvičit.

Chtěla jsem Vám toto napsat, jelikož vím, že nad tímto formátem mnozí ohrnují nos, že to není nic přínosného. Museli byste vidět ty nadšené rodiče, babičky, dědy, tetičky v hledišti.. a o tom to právě je. V realitě tradičních turnajů se totiž občas stane, že se např. prarodiče přijedou podívat na vnuka, judu moc nerozumí, čekají tři hodiny.. potom třeba 2x 10 vteřin a konec.. to si toho moc neužijí. 

Proto bych chtěla porosit za všechny judisty, ze kterých nevyrostou reprezentanti (kdo ví, třeba i ano), o podporu i pro tento formát, aby to nebylo jen nechtěné dítě kvůli dotacím, ale plnohodnotný člen naší velké judistické rodiny.

To je názor trenérky, která nikdy nevychovala žádného olympionika, ani reprezentanta. Jedině jsem naučila Lucku Chytrou padat, ogoshi, kesa gatame.. a pak ji poslala dál."

Katarina Hronová