how to make a site

Teorie vzniku Ju-Jutsu

Je nutno říci, že kořeny vzniku Ju-Jutsu jsou poměrně dobře zahaleny do mýtů a legend a že není možno přesně zjistit dobu vzniku tohoto japonského bojového umění. Jediné co tu v současnosti máme k dispozici je celá řada teorií, z nichž se budeme dále věnovat jen třem vybraným. 


a) Teorie první 

První zmínku o Ju-Jutsu nacházíme v „Nihon-Shoki“, kronice Japonska, která byla zpracována na císařský rozkaz v roce 720 našeho letopočtu. Zmiňuje se o turnaji „Chikara-Kurabe“, zkoušce síly, který se konal 7. roku vlády císaře Suinina, tj. roku 230 př. n. l. Kdy se utkali Nomi no Sukune a Taema no Kuehaja na pláži v Izumo. Zvítězil Sukune od něj pak odvozují svůj původ systémy jak Ju-Jutsu tak Sumo. 

Další zmínku o bojovém umění – tentokrát pod jménem „Yawara“ – nalézáme ve starých ságách „Konjaku-Monogatari“, které byly sepsány v druhé polovině 11. století našeho letopočtu. V tomto období se Ju-Jutsu ještě stále vyvíjelo velice provázaně se Sumó. Jediným termínem, vztahujícím se k Ju-Jutsu je Kumiuchi užívaný pro boj zblízka na bojišti. První školou, o které jsou v literatuře zmínky, která studovala Kumiuchi byla škola Tsutsumi Hozan Ryu z 15. století.


b) Teorie druhá

Druhá z vybraných teorií uvádí, že systém Ju-Jutsu vytvořil Takenouchi Chúmudaiken Hisamori (1503-1595), jeho škola se nazývala Takenouchi a byla utříděna v roce 1532, což je historicky doloženo. Z Hisamoriho školy odvozují svůj původ jak školy Ju-Jutsu tak i školy jiných směrů bojových umění jako např.: Katayama Hoki Ryu – Iaijitsu, Sokusei Ryu – Sojitsu, Shia Ryu – Kenjitsu.


c) Teorie třetí

Tuto teorii bychom mohli nazvat teorií čínského vlivu, který se výrazně projevuje na všech Japonských uměních. Významnou historickou úlohu při vzniku Ju-Jutsu měl sehrát Číňan Čchen Jüan-pin. Japonským občanem se stal v roce 1656 a zemřel v  roce 1671. Učil své umění (Zejména se mělo jednat o techniky zasahování vitálních bodů.) tři Róniny. Každý z nich se pak rozvíjel samostatně a tak z jednoho zdroje vznikly tři školy Ju-Jutsu, které jsou nazvané dle jmen róninů (Samurai bez pána) – Fukuno, Miura a Isogai.

Druhou osobností této teorie je Japonec Jireheimon Akiyama, který studoval v Číně lékařství, kde se naučil tajným metodám boje a dvaceti osmi bojovým technikám. Po návratu do Japonska založil školu Yoshi považovanou za předchůdkyni mnoha dalších škol Ju-Jutsu. Yoshi kladla důraz zejména na techniky Atemi-waza.


Tokugawa zrod Ju-Jutsu

Až v období Muromachi čili Ashikaga (1337-1573) se Ju-Jutsu jasněji oddělilo od vývojové linie Sumó. Samotný název Ju-Jutsu se objevil až v období Tokugawa (1603-1867).  

Ju-Jutsu nabylo své systematické podoby v druhé polovině 16. století. Díky společensko politické situaci vznikly různé školy tohoto umění v období od 17. do začátku 19. století tedy v období Tokugawa.  

Významnými školami období Tokugawa byly: 

  • Sekiguchi-Ryu založená Ujimunem Sekiguchim (1597-1670),
  • Kito-Ryu založená Masashigem Teradou (1618-1674),
  • Shibukawa-Ryu založená Yoshitakou Shibukawou (1652-1704),
  • Tenshinshinjó-Ryu založená Masatarim Isó (1768-1863) atd.  

Je dokumentováno více jak 700 různých škol Ju-Jutsu. Žádný z těchto systémů však nebyl kompletní a obvykle se specializoval na některou hlavní metodu obrany a útoku.


Meji konec starých časů

Období Meji (1868–1912) můžeme označit za období buržoazní revoluce, která převrátila Japonskou společnost a její hodnoty doslova naruby. Samurajům se již před reformou Meji nevedlo nikterak dobře, ale toto mnohé z nich přivedlo až na pokraj společnosti. Toto období bylo pro Japonsko periodou zásadních změn, které změnily způsob života celé říše. Změnou státního zřízení roku 1868 se rozpadl Shogunát Tokugava a bylo znovuzřízeno císařství. Císař určil nový směr, kterým se nyní mělo Japonsko dát a měla to být cesta západní kultury, cesta, kterou šla Evropa a Amerika.

Se zhroucením dosavadního státního zřízení byly odsouzeny k zániku nejen jeho nedostatky, nýbrž vše, včetně vyspělé japonské kultury. Reforma Meji vyvolala rychlý úpadek všech druhů válečnického umění včetně Ju-Jutsu. Různé školy Ju-Jutsu, podporované některým samurajským rodem, se rázem ocitly na pokraji úpadku. A tak jednotlivé školy rychle zanikaly. Velmi důležité pro zachování Ju-Jutsu byl vznik organizace Dai Nippon Butokukai v roce 1895, která byla založena pro zachování tradice japonských bojových umění, s cílem nadále je rozvíjet a zachovávat jejich kvalitu.

Do Evropy poprvé přinesl Ju-Jutsu Yukio Tani, který působil v roce 1899 ve Velké Británii, odtud se pak šířilo do dalších evropských zemí. O několik let později přišlo do Evropy i Judo a až do konce 2. světové války se obě tato umění nijak ostře neodlišovala. Ju-Jutsu má společné kořeny se Sumo a z těchto kořenů pak vyrostla všechna japonská bojová umění beze zbraně (Judo, Aikido, Aikibudo, Aikijitsu atd.). 


Jigoro Kano 

Profesor Dr. Jigoro Kano, tvůrce judo a zakladatel Kodokanu se narodil 28. 10. 1860 v Mikabe nedaleko města Kobe, odkud však jeho rodina přesídlila roku 1871 do Tokia. 

Jigoro KanoS Ju-Jutsu se Kano poprvé seznámil ve svém rodišti od sluhy svého otce. Ve třinácti odešel studovat na soukromou anglickou školu v hlavním městě. Úpadek starých škol Ju-Jutsu, způsobený politickou situací reformy Meji, zbavil jejich učitele dosavadního zaměstnání, takže jim nezbylo, než hledat si obživu někde jinde. Nebylo proto právě snadné nalézt dobrého učitele Ju-Jutsu.

 Až v roce 1877 se Kano stal žákem sedmačtyřicetiletého Hachinosuke Fukudy. V této době se zapsal na tokijskou univerzitu ke studiu literárních věd. Když mistr Fukuda zemřel (1879) zanechal Kanovi všechny záznamy svého Dojo. Dalším mistrem na jeho cestě byl tehdy dvaašedesátiletý Masachi Iso ze školy Shinyo-Ryu, který však dva roky nato rovněž umírá (1881). Kano se v této době věnoval studiu starých, dříve utajovaných rukopisů, které kupuje v antikvariátech mnohdy za velmi příznivé ceny. Poté se mu podařilo seznámit s Tsunetoshi Ikubou ze školy Kito-Ryu, jenž za Shogunátu patřil ke střední vrstvě samurajů. Ikuba zemřel v roce 1888 a ještě za svého života zanechal Kanovi velké technické dědictví školy Kito.

Čím více Kano studoval Ju-Jutsu, tím více se utvrzoval ve svém poznání, že je to  nejen velmi zajímavé umění, mající možnost velkého uplatnění v praktickém životě, nýbrž i velmi dobrý prostředek pro trénink a vývoj těla i ducha. Toto poznání ho přivedlo na myšlenku využít tohoto umění v podstatně širším měřítku. Každá ze starých škol Ju-Jutsu měla své přednosti i nedostatky. Kano dospěl k závěru, že nejlépe bude vybrat si principy několika škol, a tak položit základy, na nichž by bylo možno postavit nový systém Ju-Jutsu, třeba jen pro trénink a sebeobranu v praktickém životě.

Jigoro Kano je pravděpodobně nejvýznamnější osobností moderních japonských bojových umění Budó (válečná cesta). Sám je celosvětově známý jako tvůrce Judo. Znak „do“ je podle jeho vzoru celosvětově užíván jako součást názvu moderních japonských bojových umění.

Kano zavedl systém technických stupňů „Kyu“ a „Dan“, který převzala všechna Budo. Pracoval jako vysokoškolský učitel a jako úředník ministerstva školství. Měl velký vliv v organizaci Dai Nippon Butoku kai, pověřenou katalogizací a sjednocováním různých vojenských umění v Japonsku.

Výjimečnost Kana se projevila také v jeho snaze o poznání evropské tělesné výchovy. Kano se věnoval i studiu boxu, gymnastiky a anatomie, což v Japonsku té doby bylo neobvyklé, neboť tělesná výchova „Taiiku“ neexistovala a Japonci neznali tělesná cvičení, jejichž smyslem by byl jen tělesný rozvoj. Kano studoval dva roky v Oxfordu a Evropu navštívil šestkrát. V roce 1935 a 1936 přednášel i v Praze. Jigoro Kano zemřel na zápal plic 4. 5. 1938 v 5:30 na japonské zaoceánské lodi Hikawamaru, kterou se vracel ze zasedání mezinárodního olympijského výboru z USA.


Ju-jutsu Kodokan Judo

Jigoro Kano založil roku 1882 vlastní školu, kterou nazval Kodokan v níž začal vyučovat svému vlastnímu systému, který nazval Ju-Jutsu Kodokan Judo. Kodokan Judo profesor Dr. Jigoro Kano založil na studiu tří starých škol Ju-Jutsu. Rozdílnost těchto škol spočívala hlavně ve specializaci na určitý druh techniky. Kito-Ryu byla proslavena porazyTakenouchi-Ryu technikami znehybnění Tenshin Shinyo-Ryu technikami úderů.

Můžeme tedy říci, že dnešní Kodokan Judo vzešlo ze starého Ju-Jutsu zjemněním a upravením technik vybraných ze systému několika starých škol a jejich uspořádáním do nového systému, který je mimo jiné též sportovní disciplínou. Tak získalo judo tu podobu, v níž je známe dnes. Lze tedy říci, že Kodokan Judo pozvedlo staré Ju-Jutsu a uvedlo je ve známost celého světa. Kodokan Judo je tedy jednou z moderních škol Ju-Jutsu.


Boj o přežití

Rok 1886 byl pro Kodokan velmi důležitý. V té době začaly staré školy Ju-Jutsu v boji o žáky mezi sebou soupeřit. Na popud ředitele tokijské policie uspořádáno utkání mezi školami. Význam tohoto utkání byl nesmírný, byla to vlastně rozhodující bitva, neboť tu nešlo o nic menšího než o uznání a  život tohoto nebo onoho systému a případná porážka by jistě znamenala konec Kodokanu.

V utkání se školou mistra Totsuki, na které vyslaly obě školy po dvanácti závodnících, oslavil Kodokan nebývalé vítězství: jen jeden zápas skončil nerozhodně, ve všech ostatních zvítězili reprezentanti Kodokanu. I v dalších utkáních dokázali svoji převahu nad žáky jiných škol. Toto přesvědčivé vítězství zajistilo Kodokanu uznání ostatními školami Ju-Jutsu, a to nejen pokud jde o vnitřní náplň a morální působení, ale především o praktický význam v boji.

Od té doby nastal rozvoj „Kodokan-Judo“ na školách v Japonsku a v japonské armádě jako prostředek zvýšení bojeschopnosti vojáků při boji zblízka. Během různých militaristických akcí, zvláště při tzv. „Boxerském povstání“ v Číně v letech 1884 – 1901 byly poprvé použiti v boji japonští vojáci vycvičení metodami Kodokan-Judo.


Zásady Kodokanu

Zásady techniky Kodokan Judo byly stanoveny už roku 1887, jeho vnitřní náplň však byla zdokonalována, až konečně byla definitivně stanovena roku 1922. Téhož roku bylo ustanoveno společenské hnutí v Kodokanu s hesly Seiryoku-Zenyo (v překladu „maximální efektivnost“ nebo „co nejúčinněji“) a Jita-Kyoei, (t. j. „vzájemné dobro a všeobecný prospěch“).


milan.haska@volny.cz






© 2022 Český svaz Juda
Adresa

Zátopkova 100/2
160 17 Praha 6

IČ: 00537560
DIČ: CZ00537560 

Kontakty

Email: czechjudo@czechjudo.cz 

Telefon: +420 233 355 280
Mobil: +420 605 233 341 
Fax: +420 257 214 265